Okolí penzionu: Zajímavosti a památky
Exklusivní místa, historické památky, přehrady, rozhledny a další...
Bramberk
Bramberk je 21 metrů vysoká rozhledna z tvrdé žuly. Již v roce 1889 zde německý horský spolek nechal vybudovat rozhlednu dřevěnou, ke které o tři roky později přistavěli horskou chatu, která tu stojí dodnes.
V roce 1912 zde nechali vybudovat rozhlednu kamennou, která společně s horskou chatou slouží turistům dodnes. Od penzionu je tato rozhledna vzdálena cca 2km. Její návštěvu zvládnete při odpolední procházce.
Černá Studnice
Již v roce 1885 na vrcholovém skalisku upravil liberecký horský spolek jednoduchou plošinu s přístupovým schodištěm. Byla to vůbec první vyhlídka zbudovaná úsilím Něm. horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory (DGJI), i když do opravdové rozhledny měla ještě daleko. Jablonecká sekce velmi toužila po reprezentačním turistickém stánku ve svém nejbližším okolí. Proto v roce 1901 předložila návrh na postavení chaty s rozhlednou na Černé Studnici.
Liberecké ústředí zahleděné na Ještěd nemělo pro další velkou investici přílišné pochopení, a tak to jablonečtí turisté vyřešili po svém. V roce 1903 sekce vystoupila z DGJI a dala základ samostatnému spolku. Ten ještě v témže roce vyhlásil veřejnou soutěž na návrh souboru staveb na Černé Studnici. Ze soutěže vzešel vítězný projekt architekt Roberta Hemmricha, který rozhledně vtiskl podobu neohrožené strážní věže. Práce byly zahájeny v létě 1904 a 14.8.1905 již bylo dílo zahrnující chatu a 26 m vysokou rozhlednu hotovo a předáno veřejnosti. Všichni obdivovali zejména mohutnou rozhlednu, na jejíž 160 cm silné zdi byly použity žulové kvádry až 3 tuny těžké. Z Lučan n.N. směrem na Novou Ves, Dolní Černá Studnice vlevo k rozhledně.
Ještěd
Prvním objektem na Ještědu byl podle kronikáře Johanna Cazla Rohna kříž, vztyčený v roce 1737. Služby návštěvníkům však začal poskytovat až Florian Hasler, který v roce 1868 postavil částečně kamennou chatu. Ta se setkala s velkým úspěchem. Horský spolek k ní proto nechal přistavět prostornou verandu pro téměř 200 osob. Návštěvnost se ještě zvedla, a tak v roce 1876 byla zde postavena první rozhledna.
Přibližně o sto let později, v roce 1889, však musela být stržena a na jejím místě vyrostla nová, osm metrů vysoká rozhledna. Na přelomu století přestala vyhovovat i ta, zejména z kapacitních důvodů, a proto Horský spolek nechal postavit novou dominantu Ještědu, horský hotel. Slavnostní otevření se konalo 13. ledna 1907. Stavba fungovala až do roku 1963, kdy vyhořela. Současná podoba Ještědu pochází z rukou architekta Karla Hubáčka a statika Zdeňka Hartmana, kteří ji vytvořili v první polovině šedesátých let. Stavět se začalo v roce 1966, přičemž první návštěvník přišel až za sedm let, v roce 1973. Třešničkou na dortu je pak prestižní Perretova cena Mezinárodní unie architektů, která byla Ještě du udělena v roce 1969. Z Lučan n.N. (cca 17km), do Liberce směr Horní Hanychov na parkoviště u lanovky.
Jizerka
Již téměř pět století na tomto místě leží osada známá pod jménem Jizerka. Je nejvýše položenou osadou v Jizerských horách. První zmínka o ní pochází ze zápisu o hraničním sporu z r. 1539 mezi frýdlantským a navarovským panstvím. Po staletí to byla osada dřevorubců a čihařů. V 16. a 17. století sem přicházeli hledači drahokamů, kteří v náplavech potoků hledali a skutečně nacházeli vzácné kameny: safír, rubín, spinel, křišťál, turmalín, chalcedon aj. Dosud je hojný černý ilmenit, zde spíše známý jako iserin. Po hledačích drahokamů, ponejvíce Italech - zde Vlaších, byl pojmenován Vlašský hřbet, z něhož stéká potůček, v jehož náplavech bylo nejproslulejší naleziště drahokamů - Safírový potok. I v dnešním hostinci Pyramida se dřív brousilo sklo, tak jako v mnohých jizerskohorských chlupách. Kamennou pyramidu před chatou nechal v roce 1828 postavit sklář Riedl na počest uzavření smlouvy s majitelem frýdlantského panství o povolení k založení sklářské huti. Panský dům stojí uprostřed Jizerky mezi Pyramidou a bývalou novou sklárnou. Kdysi zde bydlel huťmistr a příležitostně i majitel sklárny.
Uprostřed osady Jizerka stojí nenápadné stavení. Přesto zaujme svým udržovaným starým vzhledem. Budova sloužila jako škola, byla postavena roku 1889 a nyní zde najdeme Muzeum Jizerských hor. Stavení leží na jedné z odboček z hlavní silničky protínající Jizerku. U rozcestí mezi Panským domem a novou sklárnou na sebe muzeum upozorňuje informačním panelem.
Protržená přehrada (kulturní památka)
Přehrada na řece Bílé Desné, v nadmořské výšce 806 m.n. byla postavena v letech 1912 až 1915. Dne 18.9.1916 došlo k protržení přehrady, jež mělo katastrofické následky.
Povodňová vlna způsobila nejen obrovské materiální škody, ale vyžádala si i 65 lidských životů. Jedná se o unikátní zbytky protržené přehrady, jejíž nevhodná technologie stavby po katastrofě sloužila pro bezpečnější výpočty dalších přehradních konstrukcí, budovaných po roce 1916. 24.5.1996 byla prohlášena za kulturní památku.
Špičák
Na opravdovou rozhlednu čekal Špičák až do roku 1909. Aby si albrechtická sekce Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory, která stavbu připravovala, již předem pojistila úspěch podniku, zaštítila se dvěma jmény, která tehdy něco znamenala. Jedním z nich byl architekt Robert Hemmrich jako autor projektu a druhým nikdo jiný než samotný František Josef I.
V roce 1908, kdy byl pokládán základní kámen k rozhledně, se totiž po celé monarchii konaly oslavy 60 let jeho panování. Při té příležitosti císařská kancelář milostivě svolila, že budoucí věž bude moci nést jméno "Jubilejní rozhledna císaře Františka Josefa I.". Pro horský spolek to bylo vyznamenání, od kterého si stavitelé jistě slibovali, že přinese i větší příliv prostředků na stavbu. Asi tomu tak nebylo, neboť z finančních důvodů sekce nakonec upustila od původního záměru postavit rozhlednu současně s chatou. I tak, bylo otevření nové vyhlídkové věže na Špičáku, uskutečněné 4.7.1909, velkou událostí, kdy na vrcholu rozhledny vlály vlajky, pronášely se projevy a stařičkému císaři i jeho zanikajícímu mocnářství byla provolávána věčná sláva. Rozhledna nestála osamoceně dlouho. Již za rok byla dokončena přístavba restaurace s hostinskými pokoji. Dnešní podobu dostal objekt v roce 1930, kdy byla chata podstatně rozšířena a úplně pohltila vlastní rozhlednu, z níž je dnes vidět jenom vrchol s vyhlídkovou plošinou. Na úchvatnosti rozhledu ze Špičáku to však nijak neubírá.
Vodní nádrž Josefův Důl
Rozlehlá vodní nádrž Josefův Důl (Josefodolská přehrada) se dvěma sypanými hrázemi (celková délka 720 metrů, výška 43 metrů) leží v nádherném prostředí a je dominantou Jizerských hor. Přehrada byla vybudována v letech 1976 - 82 na řece Kamenici a napájí pitnou vodou města Liberec a Jablonec nad Nisou spolu s přilehlými obcemi. Je propojena podzemní štolou s úpravnou vody v Bedřichově. Účel Josefodolské přehrady však není pouze vodárenský, chrání také před povodněmi stejnojmennou obec a další osady na horním toku Kamenice. Celková rozloha vodní plochy je cca 140 hektarů a hloubka je místy až 40 metrů.
Okolím nádrže vedou turistické trasy, cyklostezky a také Jizerská lyžařská magistrála. Každoročně po její hrázi projíždějí např. účastníci známého Nova Author cupu. Do útrob hráze a štol jsou Povodím Labe příležitostně organizovány exkurze.
Nová Louka
Sklárna založená v roce 1757 Johannem Josefem Kristelem. Sklárna byla v šedesátých letech 19. století přestavěna na pohodlný lovecký zámeček.
V současné době je využíván jako restaurace, která je vyhledávaným cílem turistů jak v letním tak i v zimním období.
Kristiánov
Památník sklářství v Jizerských horách. Liščí bouda je poslední roubenou chalupou bývalé sklářské osady, vybudované v letech 1774 -1775.
Slovanka
Železná rozhledna s otevřenou vyhlídkovou plošinou na vrchu Slovanka (820 m.n.m.) v sousedství lyžařského areálu Severák, nad Hraběticemi a Velkým Semerinkem.
Štěpánka
Rozhledna na vrcholu Hvězdy (959 m.n.m.) na hranicích Jizerských hor a Krkonoš, nad obcí Příchovice.Z Lučan n.N. vlakem na Desnou, dále směr Harrachov, do Příchovic a na parkoviště u chaty Hvězda, dále pěšky po modré značce k rozhledně
Královka
Janovská sekce Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory se rozhodla, že na Königově výšině (dnešní Královce), postaví zatím jen dřevěnou rozhlednu. Byla objednána jednoduchá trámová konstrukce se dvěma patry a s vyhlídkovou plošinou ve výši 19 m. Slavnostní vlajky nad ní poprvé zavlály 9.9.1888.
Jakmile to bylo možné, janovská sekce zakoupila ještě nedaleký domek, kde zřídila malé pohostinství. Dřevěná rozhledna se těšila velkému zájmu návštěvníků až do roku 1906, kdy padla za oběť listopadové vichřici. Janovští však reagovali velice rychle. Požádali jabloneckého stavitele S. Arnolda o vypracování projektu kamenné rozhledny a 8. září 1907, za necelé 4 měsíce od položení základního kamene, již otevírají novou, 23,5 m vysokou, věž. Malá chata už nestačí zvýšenému zájmu, a když v roce 1933 vyhoří, je rok nato nahrazena novým horským domem, který je postaven v těsné blízkosti rozhledny, aby bylo ještě více zdůrazněno sepětí obou staveb.
